Není kalibrace jako kalibrace
Mnozí uživatelé se často dotazují, jak často mají kalibrovat, jakou dobu platnosti má jejich kalibrační list nebo jaký interval metrologické návaznosti mají zvolit.
Kalibrace podle slovníku
Nejprve je třeba určit, co pod pojmem kalibrace rozumíme. Z mezinárodního slovníku základních a všeobecných termínů v metrologii zjistíme, že kalibrace je soubor úkonů, kterými se za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličin, které jsou indikovány měřicím přístrojem nebo měřicím systémem nebo hodnotami reprezentovanými ztělesněnou mírou nebo referenčním materiálem a odpovídajícími hodnotami, kterými jsou realizovány etalony a ve druhém kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z indikace.
Jinými slovy, kalibrace je technický úkon pro stanovení individuálních metrologických vlastností měřidla. Určuje vztah mezi naměřenou hodnotou a hodnotou vyjádřenou etalonem. Cílem kalibrace je zajistit jednotnost a správnost měření a měřidel. Zajištění této jednotnosti a správnosti je základní povinností organizací, která plyne ze zákona o metrologii.
Aby bylo možné kalibrovat měřidlo, musí být splněny následujíc podmínky: musíme mít etalon (kalibrovaný), musíme monitorovat a dodržovat stanovené podmínky, mít způsobilý personál a zpracovaný kalibrační postup (na akreditované subjekty jsou stanoveny další požadavky). Výsledky kalibrace jsou pak uvedeny v kalibračním listě (protokolu, certifikátu atd.).
Justace není kalibrace
Tím se dostáváme k hlavnímu tématu tohoto článku, není kalibrace jako kalibrace. Existují požadavky, ustanovení, předpisy nebo postupy, ve kterých je požadavek na kalibraci přístroje před a následně i po měření. Tento úkon však nelze považovat za kalibraci, přestože je splněna většina požadavků (máme etalon, kvalifikovaný personál, monitorujeme podmínky), není ale vydán kalibrační list. V tomto případě označujeme tento úkon justací měřidla. Slouží k nastavení zisku měřicích kanálů, provede korekce na změny atmosférického tlaku, teploty, popřípadě vlhkosti a ověření, že měřicí řetězec je v pořádku. Tato justace by se měla provádět i když není nějakým předpisem přímo předepsána. Často odhalí poruchy měřicí techniky nebo chyby v propojení či nastavení. Justovat je vhodné pravidelně – před i po měření, abychom měli jistotu, že naše výsledky jsou platné a nedošlo k nějaké poruše měřicího systému během měření.
Jak často kalibrovat měřidla?
Konfirmační interval (periodu kalibrace) je možno určit na základě mnoha faktorů, jako je například výše rizika uvedení nesprávného výsledku, požadavky oddělení kvality, požadavky koncových zákazníků, interní předpisy, četnosti používání měřicího zařízení, či způsobu jeho uskladnění. Dále to jsou vlivy prostředí, ve kterém se používá. Měřidla používaná v drsném prostředí výrobních hal vystavená vysokým teplotám, prachu nebo vlhkosti je třeba kontrolovat častěji než měřidla používaná v čisté laboratoři. Dále je třeba sledovat mimořádné události – pád měřidla, polití vodou, náraz atd. V takových případech je nutná okamžitá kontrola – servis u výrobce, justace, popřípadě i kalibrace.
Pro určení tohoto intervalu je možné vyjít z doporučení výrobce. U některých přístrojů kalibrační interval přímo určuje hodnotu chyby měření. Za běžnou lhůtu je považován jeden až dva roky. Setkali jsme se i s platností kalibrace pět let. Doporučuje se vývoj metrologických vlastností měřidla průběžně sledovat a na jejich základě kalibrační lhůty optimalizovat (prodloužit nebo zkrátit). Existuje několik metod pro optimalizaci těchto lhůt a jsou popsány v dokumentu ILAC-G 24 – Pokyny pro stanovení kalibračních intervalů měřicích přístrojů. Je to dokument vydaný ČIA (Českým institutem pro akreditaci) a mohou jej využít i neakreditované subjekty.